„Dělat manažera je přece děsně jednoduchý,“ prohlásil onehdy můj syn.
??
„No, prostě říkáš lidem, co maj dělat,“ děl dále s jistotou.
Už mi to nedalo: „Hm, a jak to vím, co mají dělat?“
„Řekne ti to tvůj šéf.“
„Aha, a kdo to řekne jemu?“
„No jeho šéf.“
„A kdo to řekne tomu nejvyššímu?“ zkoumala jsem dál.
Roztomile znejistěl, ale nechtěl ztratit tvář: „No, ten to vymyslí.“
„Aha, takže ten nahoře vymýšlí, co bude dělat každý člověk ve firmě?“
Můj synek je sice zbrklej, ale jinak chytrej kluk, takže hloubku bahna odhalil, zamumlal něco o tom, že se musí jít učit a vytratil se. Jo jo, vítej do světa dospělých.